Fotbalový oddíl
Fotbalová sezóna PODZIM 2016

rozpis vývěska podzim

 
Průřez fotbalovým děním v naší obci

V roce 2011 jsme oslavili 100. výročí založení Sokola v naší obci, fotbalový oddíl v Čechách pod Kosířem zahájil svou činnost až v roce 1964. V této době neměl oddíl své vlastní hřiště a první sezóny hrál své domácí zápasy na hřišti v Kostelci na Hané. Trénovalo se u Cihelny v dolíčku tam, kde je dnes již zrekultivovaná skládka. Jak to vypadalo, se můžete přesdvědčit na dobových fotografiích. Ale již záhy se začalo budovat fotbalové hřiště, které až na drobné úpravy a přestavby šaten soužilo až do roku 2008. Náš oddíl nikdy neoplýval širokou základnou, žáci u nás hráli soutěžně jen několik ročníků, a to přerušovaně, dorost v naší obci soutěž nikdy nehrál, a tak jsme byli vždy odkázáni na přespolní hráče, což přetrvává i v současné době.

Většinou náš oddíl hrál nejnižší okresní soutěž, o to víc jsme měli radost, když jsme přece jen vykopali postup do vyšší soutěže. Ze zachovaných písemností byl dobrý rok 1968, kdy naše mužstvo celý rok neprohrálo. V sezóně 71/72, po  konečném   umístění   na   šestém   místě,   následovala   reorganizace   a  založení 4. třídy, do které naše mužstvo spadlo. Ale již rok na to vyhrálo tuto třídu a slavilo postup  do  III.  třídy.  Bohužel  další  sezonu  naše  mužstvo  třetí  třídu  neudrželo a sestoupilo opět do nejnižší soutěže. V této době se také změnila konstrukce fotbalových branek, místo dosud dřevěných čtyřhranných se postavily kovové, sloužící dodnes.

V roce 1977 dokonce oddíl sezónu z dů-vodu nedostatku hráčů nedokončil a odhlásil se ze sou-těže.  Ale již v roce 1979 se situace zlepšila a opět jsme se do soutěže při-hlásili. Na hřišti se zřídily umývárny s teplou vodou, což v tu dobu mělo málokteré hřiště na okrese. Od tohoto roku se u nás hraje fotbal bez přerušení. Do vyšší soutěže se nám podařilo ještě jednou postoupit a to v roce 1994. Vydrželo nám to však jen dva roky a opět následoval sestup do IV. třídy. Nejnižší soutěž hrálo naše mužstvo až do roku 2007.

Jarní sezonu 2007 se nám podařilo rozjet perfektně a záhy jsme se probojovali do čela tabulky. Tři kola před koncem jsme získali již takový náskok, že nám stačilo vyhrát jediný zápas. Doma jsme měli hrát s Jesencem a s Kladkami a poslední zápas v Horním Štěpánově. Zasáhla však vyšší moc, přišel obrovský déšť a hřiště nám zaplavila místy až dvaceticentimetrová vrstva bahna. Utkání s Jesencem se neodehrálo, museli jsme sehnat náhradní hřiště v Drahanovicích a odehrát další víkend dvojutkání pátek – neděle. Jesenecká rezerva, doposud  poslední v tabulce, přijela do Drahanovic s A týmem, který si přijel zatrénovat a naše mužstvo prohrálo 2:1. V neděli pak proti Kladkám, kterým šlo také o postup, se ukázala síla našeho kolektivu a těsným vítězstvím ve značně napínavém a nervózním utkání jsme přece jen vybojovali postup.Ten  jsme ještě potvrdili vysokým vítězstvím v Horním  Štěpánově a za-slouženě převzali pohár přímo na hřišti z rukou předsedy fotbalového svazu p.Trundy.

Hřiště jsme dávali dohromady měsíc a hodové utkání se hrálo spíše na hliněném jak travnatém hřišti.

Následující sezonu ve III. třídě jsme zvládli vcelku bez problémů a neměli jsme žádné obavy o záchranu. Přišla druhá sezona (2008/09) ve vyšší třídě, kdy jsme měli vcelku stabilizovaný kádr a i fotbalový svaz nás pasoval na přední umístění v tabulce. Rozjezd byl opravdu skvělý, vyhráli jsme první utkání v Jesenci 3:0, ale hned nato jsme prohráli jasně vyhrané utkání v Tištíně a od té doby se našemu mužstvu moc nevedlo. Po podzimu jsme byli dokonce poslední, ale dvě předehrávaná jarní utkání jsme vyhráli, a tak jsme přezimovali relativně v klidu.

Jaro nás však nezastihlo v dobré formě. Dvě kola před koncem, kdy jsme nevyhráli ani jedno utkání, jsme měli nůž na krku. Buď v obou utkáních zvítězíme, nebo nás čeká sestup. Nervy pracovaly na plné obrátky a  první zápas doma s Kostelcem na Hané skončil s velkým rozdílem naším vítězstvím. Poslední zápas ve Vitčicích byl kdo s koho, jeden musel sestoupit. Po velké přestřelce se nám podařilo zvítězit 5:3 a zachránit III. třídu. Bylo to v historii českého fotbalu poprvé, kdy se III. třída hrála déle než dva roky.

Nutno ještě zmínit, že v roce 2008 jsme za přispění poslance ODS Radima Fialy získali  dotaci  ze  státního  rozpočtu  1  mil.  korun  a  zahájili  rekonstrukci   šaten a fotbalového zázemí (celková rekonstrukce byla vyprojektována již dříve, zhruba za 4,8 milionu korun). V tomto roce se podařilo za provozu přistavět a zre-konstruovat hygienické zázemí pro sportovce tzn. pro obě mužstva i rozhodčího. Byly vybudovány nové sprchy a záchody přístupné přímo ze šaten. Dále se vybudovaly záchody pro veřejnost a vše se napojilo na nově zřízenou odpadní jímku. Pro další zamýšlenou přístavbu se ještě podařilo zhotovit základovou desku.

Během těchto úprav přišla opět velká bouřka se silným větrem. Přes hřiště se přehnala opět velká voda, tentokrát naštěstí bez bláta. Bohužel nám tato bouřka odnesla plechovou střechu ze starého objektu a tak nám zateklo i do nově zrekonstruovaných prostor. Střechu se podařilo v rekordním čase opravit, ale se zatečením a následnými plísněmi byly problémy delší dobu.

Pro rok 2009 se nám opět podařilo zajistit další milion ze státního rozpočtu a tak jsme mohli plynule pokračovat v započaté rekonstrukci. Na již připravené základní desce se postavilo zázemí fotbalového klubu spočívající ze skladových prostor, klubovny a malé kuchyňky pro přípravu a výdej občerstvení. Součástí je i kryté venkovní  posezení.  Na  přístavbě  i na  staré  části  objektu se udělala nová fasáda a nové dřevěné podhledy venkovních zastřešených prostor. Tato etapa rekonstrukce byla ukončena v srpnu 2009 a úspěšně zkolaudována počátkem listopadu téhož roku.

Ročník   2009/10   jsme  zahájili   již  v  nově   zrekonstruovaných   prostorách.  A snad proto, že funkcionáři odvedli kus náročné práce, nechtěli ani hráči zůstat pozadu. Jak jinak si vysvětlit, že mužstvo, které se na poslední chvíli na jaře zachránilo, celý podzim bojovalo o přední místa a jenom díky panu rozhodčímu Protivánkovi jsme neskončili po podzimu na prvním místě.

Poslední zápas doma s Výšovicemi nás „zařezal“ nechutným způsobem a mohl děkovat dobré pořadatelské službě, že se utkání dohrálo a pan Protivánek odjel se zdravou kůží. Umístění na třetím místě s jednobodovou ztrátou na první Kralice na Hané nikdo z nás určitě nečekal. Naše vytyčené cíle před sezonou - vyvarovat se boji o záchranu, se nám dařilo plnit beze zbytku. Nutno ještě zmínit, že od této sezony došlo k historické změně. Naše mužstvo začalo hrát domácí zápasy v sobotu.

Po ukončení podzimní části se nám ještě podařilo vyrobit a osadit zábrany formou ochranných sítí za oběma brankami. Tím jsme se zase posunuli o kousek dál v úpravách fotbalového areálu.

Jarní část sezony měla proběhnout v pohodě. Snad proto, že jsme měli nahráno z podzimu. Výsledky však nebyly dobré. Na domácím hřišti se nám vůbec nedařilo a skončili jsme na šestém místě. Škoda, kdybychom neprohráli poslední zápas s Horním Štěpánovem, mohli jsme skončit na krásném čtvrtém místě.

Do ročníku  2010/11 jsme vstupovali bez větších obav a s důvěrou, že budeme bojovat o čelní umístění. Vše tomu nasvědčovalo. Kádr jsme měli již delší dobu stabilizovaný, v tabulkách střelců jsme měli dvě velké osobnosti, hřiště včetně zázemí na velice dobré úrovni, takže optimismus byl na místě.
Do tvrdé reality nás však vrátily úvodní zápasy podzimní sezony. Hned první zápas v Dobromilicích ukázal, že tato sezona asi nebude v „pohodě“. Pro hráče bylo důležitější zúčastňovat se mimosoutěžních aktivit, jako například hrát turnaje v malé kopané den před „mistrákem“. Najednou jsme do poslední chvíle před utkáním nevěděli, kdo vůbec přijde, v jakém stavu, na koho se můžeme spolehnout.

Po šesti  zápasech  jsme  byli  poslední  bez zisku  bodu. Soupiska  značně  prořídla i z důvodu zranění. Během úvodních dvou zápasů se vážněji zranili čtyři hráči. Prostě namísto klidného průběhu a dobré hry jen samé trápení a existenční starosti. Navíc atmosféra v mužstvu spadla na bod mrazu. I když se objevily některé dobré zápasy, kdy jsme vyhráli v Horním Štěpánově 4:0 nebo v Nezamyslicích 2:1, celkově podzimní část skončila katastrofálně.

Vkládali jsme ještě naděje do dvou domácích předehrávaných utkání z jarní sezony, ale i ty dopadly špatně a zejména poslední zápas s Kostelcem na Hané ukázal, že se máme přes zimu nad čím zamýšlet. V tomto utkání jsme měli čtyři hráče na hostování z Přemyslovic a z Ptení, a přesto nás bylo celkem jen jedenáct. Kostelec na Hané, který sháněl hráče ještě chvíli před utkáním, nám uštědřil debakl a zejména naše předvedená hra byla žalostná. Po podzimní části a dvou zmíněných předehrávkách jsme skončili na předposledním místě.

I když nebyla všechna léta podle našich představ, nebyl dostatek hráčů, netrénovalo se, přesto fotbalový oddíl vždy patřil, patří a určitě i v budoucnu bude patřit k aktivním složkám naší sokolské Jednoty.

 




Čechy pod Kosířem